Nemilé začátky~

24. září 2013 v 22:15 | Baka de Marionette |  Cosplay
Říká se, že každá story nějak začíná a nějak končí. Tak samozřejmě, logicky. A oné začátky nejsou v některých ohledech zrovna nejlepší. A to se týká jakékoliv činnosti/koníčku/čehokoliv. Protože se můj ending ještě zdaleka nekoná, budeme se raději věnovat onomu vtipnému začátku. Je to, jakoby vás někdo hodil do ohrady lvům. A starej se.
Nevím, alepoň já jsem tam tak vhozena byla. Bez jakýchkoliv zkušeností a rad, bez předchozích informací o cosplayi jako takovém, bez inspirace. Jen s obrázkem svojí oblíbené postavy a snem, že možná i já jí budu moci vdechnout pozemský život. Tou postavou byla Miku Hatsune. Vzpomínám si na svoje začátky v otaku komunitě. Anime jsem sledovala aktivně od svých jedenácti let, ale v přítomnosti ostatních fanoušků jsem se začala objevovat až v roce 2011, kdy jsem navštívila svůj první con ještě jako vcelku civilní návštěvník. Tam mě právě cosplay okouzlil a donutila jsem se zařadit mezi ty úžasné lidi, co mají tu možnost stát se živoucími anime postavami.(↓)

V té době byla Miku Hatsune mojí nejoblíbenější postavou vůbec. Dodnes jí mám ráda, i když mé srdce dobyli už jiní Vocaloidi. Píseň Matryoshku mám však ráda pořád stejně. A první cosplay byl právě na Miku aka Matryoshka. Můj první cosplay se nesl v duchu žádných zkušeností s pořádným makeupem, neřešení detailů nebo dokonce nějakého roleplaye. Nic. Když se ohlédnu, můj přístup ke cosplayi jako takovému se rapidně změnil. A to k lepšímu. Jinak bych se navždy zasekla na té úrovni ze které jsem startovala. Ale každý je okolím prakticky nucen se vyvíjet a pokud má jen minimální výdrž, píli a cílevědomost, může dosáhnout věcí, o kterých se mu ani nesnilo. Neboť ani já jsem nikdy nedoufala, že mě budou lidé, respektive otaku, poznávat na ulici.
Ale nebýt konkurence, nikdy bych nebyla tam, kde jsem teď. Jen ona mi ukázala, že provedení kostýmu může být lepší a v jmenovitě čem, jen konkurence mě posunula dál, a to bychom si měli všichni, nejen cosplayeři, uvědomit. Že konkurence není jen špatná, ale také naší motivací.
Můj druhý cosplay, přesněji crossplay(dívka cosplayující chlapce či naopak) byl na mé alter ego, na mé zlatíčko - Aloise Trancyho z Kuroshitsuji. Dnes žádný z těchto svou cosplayů nevlastním, ale minimálně k Aloisovi se hodlám jistojistě vrátit. Je až děsivé, kolik toho máme společného. Proto mi jeho osobnost tolik sedla. A já ho nehodlám znovu vzdát. Na svém minulém blogu jsem sepsala sálodlouhý výčet mého vztahu k němu jako k postavě ze všech možných úhlů.
A jakožto můj prvné crossplay.. jsem absolutně netušila, jak se s ním správně vypořádat. Takže nakonec z něco vznikla jakási prsatá transka na vysokých podpatcích.
Znovu, když se ohlédnu, nejraději bych si za některé chyby dala facku. Jsem ráda, že dnes mám tolik zkušeností na to, abych tento cosplay obnovila a vytvořila ho pořádně k obrazu svému. Jak říkám, začátky nejsou vždy perfektní, nejsou vždy pěkné, ale bez nich bychom se nevypracovali výš, neboť vždy se musí nějak začít. Musíme několikrát zakopnout, abychom si uvědomili své chyby a pochopili, jak je napravit. A to zvládneme jedině praxí :).
(Ukázka cosplayů - Miku Hatsune/Alois Trancy)
~Baka de Marionette
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kira-chan Kira-chan | Web | 26. září 2013 v 13:54 | Reagovat

Na Miku si vzpomínám....byla děsně cool *w*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama